I LOVE YOU CW! HSC 1374 NAQCC #3513

Rádio bez ptákovin není rádio

Nevěřte v krizi rádia - krize je jen v nás

Zahoďte své super stroje a zkuste si postavit zařízení QRP - tudy vede cesta ke komunikaci

	I was born 1951
	My first licence OL4AJF since 1966
	OK1JJF from 1969 to 1972
	OK1JJF from 1985 to 1996
	OK1IF from 1996
	QRP station

OK1-16135 1952 OL4AJF 1967 OK1IF ( OL4W ) 2009

* Pozor, tato soukromá web stránka vyjadřuje osobní názory autora, které se nemusí shodovat s názory ostatních

Jožo Fero Perly

	*Pokud život není sranda, pak žijeme zbytečně*
	*Život není tak dlouhý, abych si mohl dovolit QRO*
	*Hamspirit ve 21. století pro některé hamy znamená vnímání ham sportu jako šunkového jídla*
	*Sebecenzura je činnost, při které se snažím, aby můj pohled na věc nevyvolával u čtenářů jiný pohled na mne, než já si myslím*
	*Výsledek v závodu je z 90 procent určen výkonem PA stupně a kvalitou antény*
	*QRO je jenom QRO, ale QRP - to je pokouřeníčko ( Oskar Wilde 1854 - 1900 )*
	*Kdo nemá rád QRP, pravděpodobně nemá rád lidi. Svého koníčka si již pravděpodobně vyjedl*
	*Ochota mluvit o svém zařízení a anténním vybavení, stoupá s klesajícím umístěním v žebříčcích závodů*
	*Život je strašně krátký na to, abychom ho strávili v odpovědích na blbosti*
	*S lidskou blbostí a záští se nedá bojovat, ve slušnějším případě ji musíme ignorovat*

Jak je slyšet pádlovka na 80m u PY2MTV?

Úplně náhodou jsem zavítal na YOU TUBE a se zájmem jsem si poslechl, co vlastně slyší Brazilci. v závodě CQ WPX 2009.

PY2MTV

Na FT857 se zapnutým předzesilovačem, bez attenuátoru a se zapnutým DSP, si tam hoši poslouchají nádherné věci. Zkrátka takové nastavení TCVR, že já bych neslyšel vůbec nic. Má tam anténu INV VEE@30m. A tak jsem zde slzel nad nádhernými signály USA a VE stanic. Pak ve 2:00 záznamu je slyšet výzva bombasticky silného K1AR. Přestane volat výzvu a co se nestalo......
Zřetelně je slyšet, jak K1AR volá OL4W. Ten mu samozřejmě neodpovídá HI. A tak jsem se přes you tube slyšel v Brazílii HI.
Na nahrávce je slyšet ještě OK1NI ve 2:23, který ale na rozdíl od OL4W (LP) byl v kategorii HP (Teoretický rozdíl 13dB = 2S). Můžete porovnat rozdíl v signálech.

Beacon 500mW na 7028KHz on air....

Zkuste si porovnat sílu vašeho signálu s ním. Stačí zavysílat někde v okolí (dát výzvu) a pak si vlézt na http://www.reversebeacon.net/
Tam si zadejte Vaší značku a uvidíte jak jste silní v porovnání s ním. Kde byl zatím slyšet?

TF4M

OK1IF

7028.0

6 dB

16 wpm

0537z 11 Mar

Tak schválně jaké budou rozdíly?

Co rozhoduje v CUCu o dobrém umístění?

To je otázka. Samozřejmě veliký vliv má to, jaký signál dokážeme u našich protistanic vyprodukovat. Abychom tento vliv vyloučili, vymysleli jsme právě kvůli tomu omezení na 5W a 500mW. Nechceme totiž porovnávat naše PA, ale chceme se porovnávat v tom, jak to umíme. Pokud máme stejný výkon (je to naše stavovská čest ho doržovat), pak záleží na vertikálním vyzařovacím úhlu naší antény, dále na výšce odrazné vrstvy, na našem QTH (na jeden skok by mělo být v okolí co nejvíce stanic), dále na "fokuzační" schopnosti ionovrstvy a v neposlední míře i na tom, co je mezi židlí a TCVR.
Ta poslední podmínka v CUCu by měla být stěžejní. Vzal jsem vzorek stanic a pomocí skimmer přijímačů jsem pro stejný časový okamžik vybral síly signálů. Zkrátka rozdíl mezi 5W a 500mW je obrovský a je roven 10dB (téměř 2S). To se v CUCu nedá ničím dohnat. Samozřejmě jsou skimmer přijímače od nás různě vzdálené a tak jsem jich vybral více, aby bylo možné určité srovnání. Pepík OK1FKD doplnil do grafu vzdálenosti stanic od skimmer přijímačů.

DL0LBS JO50TK

DK9IP JN48EX

OK1IF JO70MS

OK1DOL JN69OS

OK1JX JO70EX

OK1FKD/Q JO60PJ

OK2PDT/Q JN89HF

Dostal jsem zajímavý graf. Barvy v grafu nám označují skimmer přijímače DL0LBS, TF4M, LA5EKA, DK9IP a SV8RV. Na horizontální ose jsou vzorky 5W stanic OK1IF, OK1DOL, OK1JX a 500mW stanice OK1FKD a OK2PDT. Svislá osa je síla signálu v dB, kterou onen RX skimmer přijímač naměřil a to jako odstup signálu k šumu.

http://www.reversebeacon.net/

Zkusím toto sledovat v příštích závodech.
Včera jsme na téma tohoto měření diskutovali s Jirkou OK2RZ. Pokud skutečně se jedná o stabilní podmínky a ne nějaký přechodový jev, jestliže se jedná o skutečné NVIS antény (kopule přímo nad hlavu), jestliže ve svém okolí nemáme něco, co by nám znatelně "sežralo" energii, pak měření musí být srovnatelné. Tedy srovnávali jsme dvě antény - NVIS lambda půl ( moje @12m) a Jirkův nízký dipól. Tedy z hlediska účinnosti směrem kolmo nahoru skoro totéž. Podle měření skimmer přijímačů byli mezi námi rozdíly kolem 2 až 3dB (většinou v můj prospěch). To je polovina výkonu a dá se přičíst na menší účinnost ant. To samé měření jsem prováděl v ruském minicontestu a testoval to na stanicích OK5MM, OK1HMP a OK1IF. Zkrátka zákon zachování energie musí fungovat. Jestliže nám jde o "bramboru" vyzařující nahoru, pak skutečně tam mohou být rozdíly řádově dB, ale v žádném případě desítky dB (jednoskok). To už by muselo být vyvoláno něčím jiným. Samozřejmě toto vše neplatí u DX antén. Tam je to o něčem jiném. Zajímavé za stabilních podmínek je i sledovat CUL. Skutečně podstatné rozdíly u 5W stanic nejsou. Ale těch 10dB mezi 5W a 500mW je již šíleně znát. Zkusím tedy pro příští CUC vyhodnotit podle měření skimmer RX první tři stanice. Uvidíme, jaké rozdíly budou naměřeny.

Martin OK1HMP mi k problému napsal:

Ahoj Milane,
dnes jsem cetl tvoje radky o systemu reversebeacon.net. Rad bych ti sdelil moje poznatky, ktere jsem pozoroval hlavne pri testovani anten v nasem radioklubu OL3Z.
Tedy hlavne to, ze mereni urovne signalu skimmerem je velmi osidne. Jakztakt funguje, kdyz stanice dava na volnem kmitoctu vyzvu, pricemz "CQ" je celkem dulezite, nebot sw skimmeru je vetsinou tak nasteveny, ze posila spoty stanic prave jen pri soucasnem dekodovani "CQ". Pokud ale ceqici stanici nekdo zavola, uz udaje o sile signalu nejsou presne, nebot skimmer uz nerozlisi od koho signal je a vetsinou uvede ten silnejsi. Abych mohl ziskat nejake relevantnejsi hodnoty, musim mereni provadet dlouhodobe a vzdy z cele mnoziny hodnot vyskrtat minima a maxima. Merit silu signalu timto systemem v zavode typu CUC je myslim proto temer nemozne a proto jsi asi dospel podle mne k mylnym vysledkum.
Ale mozna se pletu, kdo vi.
Mej se hezky a diky za organizovani CUCu. Je to bezva zabava.
73 Martin OK1HMP

Já osobně myslím, že to CQ není potřeba. Např. v závodu CUC jsem nikde nepoužil CQ (maximálně test) a skimmer mne zachytil mnohokrát. Jinak samozřejmě má Martin pravdu a je mnoho věcí, které by mohly vést ke špatným závěrům, zvláště pokud neznáme algoritmy vyhodnocování. Osobně teď vyhodnocuji svůj signál majáku v oblasti pracovního kmitočtu pod Fkr. Je to velice zajímavé. Přesto určitou vypovídací hodnotu to má. Zajímavé bude právě porovnávání signálů od 2 stanic ve stejném QTH (otestuji to s Honzou OK1IR v příštím CUCu).

Výsledky závodu CUC45

Závodu se tentokrát zúčastnilo 55 stanic. Z nich 44 stanic zaslalo deník. To je 80 procent. (Opět se ukázalo, že jestliže se uveřejňuje předběžné pořadí, tak počet deníků klesá). Závodní potenciál byl ZP=3.6.

Kategorie QRP:

Znacka	Pocet bodu	CC
OK1DOL	67	1.567
OK1IF	66	1.533
OK1HMP	65	1.400
OK2AN	62	1.167
OK1MNV	59	1.367
OK2BWJ	57	1.200
OK1KT	55	1.267
OK2BNF	55	1.167
OK1IBP	54	1.267
OK2PP	54	1.200
OK1AY	53	1.167
OK2NO	52	1.167
OM3KZA	52	1.167
OK2PYA	51	0.967
OK1TC	44	0.967
OK5TT	43	0.767
OK1KZ	42	0.900
OK1LO	41	0.800
OK1FPQ	40	0.900
OK1DAM	37	0.967
OK2PPP	37	0.833
OK1FSM	37	0.767
OK2WA	37	0.767
OK2BLD	36	0.733
OK1DDQ	35	0.900
OK2BIU	34	0.867
OK1FGD	33	0.800
OK2KFK	33	0.633
OM8ON	33	0.533
OK2NAJ	32	0.500
OK1DDP	28	0.733
OK1JX	24	0.633
OK2ABU	21	0.233
OK2RRR	9	0.167

Kategorie VLP:

Znacka	Pocet bodu	CC
OK2PDT/Q	45	0.967
OK1HDU/Q	38	0.867
OK1DXK/Q	31	0.533
OK1FKD/Q	29	0.700
OK1MKX/Q	23	0.533
OK2BND/Q	23	0.433
OK1AIJ/Q	19	0.300

Kategorie YL:

Znacka	Pocet bodu	CC
OM8KW	46	1.033
OK5YL	37	0.867

Kategorie PILEUP:

Znacka	Pocet bodu	CC
OK2RJC/P	85	2.167

Druhá liga (pořadí stanic co neposlaly deník)
Error logy
Neuznané značky
ACP žebříček po CUC45
Rekordy CC

Komentáře:

CUL 45

OK1IF (wav 800KB)

Nesmělá slova pro budoucí pile up stanice

Zvládnout pile up je asi to největší umění. Co tedy našim začátečníkům poradit? No snad pro začátek je musíme uklidnit, že to vlastně neumí nikdo z nás. Je to asi to největší umění, kde v závěru bychom se měli dostat na vrcholné místo v závodech typu CRIC. To se však zatím žádné OK stanici nepovedlo. Plno věcí se dá "odkoukat", plno věcí se dá natrénovat. Bohužel na morse runneru i ten největší "programový" antitalent velice brzy pozná algoritmus programu. Zkrátka dát si v Morse Runneru otazník...tak to je konec HI. Budiž Vám útěchou, že skutečný provoz (vyjímky na DX expedicích samozřejmě existují) většinou bývá snažší jak morse runner nastavený na pile up deseti stanic. Jak tedy na pile up? (Babské rady neumělců).
Musíme si uvědomit, že zde jde silně o čas. Tedy zvládat pile up a psát na počítači jedním prstem....to zkrátka nejde. Předpokládá se tedy určitá teoretická příprava v psaní. Jak už jsem psal minule, tak jestliže přesně QZF vysílají 3 stejně silné stanice, pak vlastně neexistuje ucho, které by to dokázalo rozluštit. To zkrátka ani teoreticky nejde. Naštěstí však existují druhotné znaky, které nám toto umožňují. Např. jedna stanice je silnější jak druhá.. No to je nádherné "rozlišovadlo". Zde však pozor na AVC, to by nám mohlo naší snahu totálně pokazit. Tedy AVC vypínat, musím stanice rozlišovat podle síly a ne, aby mi to AVC dorovnávalo. Nebo někdo skončí volání o chloupeček později. My zřetelně zaslechneme jen dvě koncová písmenka. Nebo při ručním dávání jasně rozeznáme něčí rukopis (většinou dávající na ruční klíč). Mimochodem, pokud jsme byli začínající OL stanice, pak jsme rozeznali své kolegy třeba jen podle tónu vysílače. To jsou zkrátka všechno doplňující znaky, z kterých se skládá mozaika. V CUCu jezdí stále dokola jen asi 70 značek. Neměl by být problém si je zapamatovat. Jestliže tedy zaslechnu jen dvě poslední písmenka NV, pak s největší pravděpodobností se jedná o Honzu OK1MNV. Skutečný "pile upista" dokonce dokáže zaráz přijmout a zapamatovat si dvě až tři značky současně. To je jeho obrovská výhoda. Po skončeném spojení může okamžitě volat dalšího. Ale nenechte se mýlit, u některých DX expedic jsou současně na poslechu třeba 2 operátoři, kteří jsou počítačově propojeni a blokováni. Mají tedy současně v pile upu 2 hlavy. Zvládají pak pochopitelně toho více. Ono vůbec při split provozu je to trošku něco jiného. Ale co my? Naše pile upová stanice pracuje na kmitočtu, kde se nechává volat. Jak to tedy zvládat? No největší chyba je zde asi to, když se "rozsynchronizujete" s volajícími. Zkrátka něco nepoberete a "mlčíte". Vznikne z toho většinou ZOO. Zkrátka pak už nikdo neví, koho vlastně volá a co to tam je. Toto bych začátečníkům tedy nedoporučoval. Tedy snažím se jet naprosto pravidelně. Když něco nepoberu, tak přesně v okamžiku, kdy ostatní očekávají, že budu vysílat, tak dám opět svoji značku. V té strojové přesnosti je síla. Mohu vysílat rychle, ale jakmile nedávám svoji značku, tak jak ti chudáci volající mají vědět, kdo tam je. Vždyť vysláním svoji značky ztratím jen asi 5 sec. To není zase tak mnoho. Jakmile vznikne "ZOO", pak mi dá velikou práci volající usměrnit. Tedy vřele nedoporučuji. To si nechte až na split. Tam to tolik nevadí. Zkrátka z Vašeho provozu pile up operátora musí být znát vaše "nadřazenost". Vy jste ten, který usměrňuje provoz a řídí. Musíte být "osobností". Pokud se chcete poučit, sledujte např. provoz Petra OM3PA pod OM3KAP. Váš provoz se musí maximálně omezit na minimum vysílaných písmenek. Nic navíc. Je to zbytečné.
Ale jak už jsme říkali. Zkrátka každý z nás se musí učit, učit, učit. Hlavně se tedy nebát a zkusit si to. A jak efektivně volat na pile up stanici? Tak to si necháme třeba na příště.

Začíná "pádlovkářská" sezóna - využívejte ji.....

Anténa typu "pádlovka", nebo-li NVIS, je anténa, kde její vertikální vyzařování je s maximem "nad hlavu". Někdy se jí říká "ohřívač" mraků. Pokud bychom se chtěli seriózně věnovat DXingu na "dlouhých" vlnách, pak je to ta nejméně vhodná anténa. Určitě jste si všimli, že v závodech Váš soused s vertikálem dělá krásná spojení a vy na pádlovku nic. Zkrátka MUF je dán kritickým kmitočtem poděleným sinem Vašeho verikálního úhlu vyzařování. No někdo namítne, že vlastně i NVIS září někde pod 60 stupni. Ano, ale již se ztrátou třeba 20dB. To se pak opravdu strašně blbě něčím dohání. Ovšem existují podmínky, kdy i na "pádlovky" se dá skutečně velice efektivně DXovat. Jak už jsem říkal, jsou to vyjímky, ale jsou. Co se vlastně děje. Na naší pádlovku vyzářená energie se při průchodu zionizovanou vrstvou zakřiví, ale bohužel energie se již neusměrní tak, aby se vrátila zpět k zemi. Jestliže je Fkr vyšší než pracovní kmitočet, pak se vrátí, ale vzdálenost "jednoskoku" od našeho QTH je příliš blízko. Je sice pravda, že se může odrazit opět zpět. Ale k dosažení DX stanice postupnými odrazy ztratí tolik energie, že je to k ničemu. Ale co v případě "šedé zóny"? (Grey line). Tak tam je to o něčem jiném. Tedy pokud v době rovnodennosti prochází šedá zóna ze severu na jih, pak je to nádhera. Ono vůbec šíření ze severu na jih (přes oblast s vyšším Fkr) nepotřebuje tak ideální nízký vyzařovací úhel. Pan Devoldere uvádí tabulku, kde píše, že optimální vyzařovací úhel při šíření přes rovník je kolem 30 stupňů (mluvíme stále o našem oblíbeném pásmu 80m). Zrovna tak je úspěšná NVIS anténa tehdy, pokud se na trase udělají ionodukty. No to je pak paráda...

Proto já tak miluji březen až duben. Je to pádlovkářská sezóna. Zkrátka při ranní kávičce je "šedo" a to je ono HI.
Dnes (9.3.) byl docela slušný pile up na 8P9RY. Na dovolání mi stačilo 10W (volal jsem asi 5x). A jak byl slyšet? Nic moc. Ale poslechněte si nahrávku.

8P9RY (wav 300KB)

Kdy jsou ideální "pádlovkářské" DX podmínky?
Pojďme se podívat na dnešní ionogram (10.3. v 05.00 UTC)

Již při našich pokusech QRPP jsme poznali jeden druh podmínek, kdy útlum na trase byl minimální. Nazvali jsme ho "směrnicovým efektem". Zkrátka směrnice ionokřivky na pracovním kmitočtu je nekonečná (na pracovním kmitočtu je ta křivka svislá). Jako bychom nedokázali určit řádnou výšku odrazu. To je skutečně naše "pádlovkářská" šance. V 6.00 je to stále ještě v šedé zóně. D vrstva se teprve vytváří. A jak v tu chvíli jsou slyšet DXy?

6Y9V (wav 300KB)

No zkrátka paráda, náš signál ze šedé zóny má šanci "proniknout" a být v tu chvíli silnější jak signál našich kolegů na západ od nás. Zkrátka šedá zóna svým lomem nám usměrnila náš signál do správného DX úhlu. Jsme na tom dokonce lépe, jak naši kolegové z OK, vysílající na vertikál. Ale zkuste si to.

Předběžné výsledky OK QRP závodu 2010

Podle sdělení Karla OK1AIJ je pořadí na čele následující:

Kategorie do 2W

1.    OK1IF
2.    OK1FKD
3.    OK1DLB

Kategorie do 10W

1.    OK2PYA
2.    OK1IBP
3.    OK1WF

Jak je dobrým zvykem, máte Karlovi OK1AIJ nahlásit barvy laku pro Váš nový automobil.
PZ

Není v CUCu co dělat?

To je velice častá Vaše připomínka. Aby nám v tom bylo jasno, udělal jsem rozbor posledního závodu CUC44. Tentokrát se zúčastnilo 58 stanic. Pro udělání všech stanic potřebujete za 30 minut udělat téměř 116 spojení. To je 3.87 spojení do minuty, nebo-li na jedno spojení máte čas 15.5 sec. Tedy např. rozbor času je následující:
4sec výzva - 3 sec volání protistanice - 5 sec předání kódu - 5 sec předání kódu protistanicí - 1 sec potvrzení - 5 sec přeladění
Tedy zde bychom spotřebovali 23sec na spojení. Jsme tedy schopni udělat při sprintu jen teoreticky 78 spojení za půl hodiny. To stále však neuděláme všechno. Musel bych vysílat ještě rychleji a protistanice by mne nesměla zdržovat. Za domácí úkol si spočítejte, kolik znaků vlastně musíte vyslat. Pak si vezměte tyto časy a je Vám jasné, že tempem 10WPM to nejde zvládnout. Tedy nastupuje další taktika a to je ta, že určité notorické zdržovače spíše nevolám... Tak ono to zase nebude tak zlé, ale teoreticky to tak vychází. Ale to jsem tomu dal..... Prosím Váženou HAM obec, aby mi tu teorii odpustili.

Již zde vidíte, že tento závod má jeden z nejvyšších závodních potenciálů v domácích závodech. Pokud by každý udělal vše, pak by muselo probíhat 224 spojení do minuty. To samozřejmě asi nepůjde. Kolik tedy v jednotlivých minutách probíhá v CUCu spojení? Výmluvně je to vykresleno v následujícím grafu.

Tento parametr v závodě je dán onou modrou křivkou. Je to vyhlazená křivka, kde vidíte, že průměr se pohybuje kolem 50 spojení za minutu. Jinak řečeno se v každé minutě spojuje asi 100 stanic (je nás jen 58, tedy někdo dělá do minuty i 2 spojení). Zbylých potenciálních asi 124 teoretických spojení do minuty se neuskuteční (asi polovina ). Tyto stanice buď dávají výzvu a nebo vyhledávají. Zajímavý je pokles grafu kolem 42. minuty. Ten je dán tím, že většina stanic horečně vyhledává 5 bodové stanice. V tu chvíli jsou pile up stanice na roztrhání:

1841	OM3KAP	599031	OK2BWJ	599011
1842	OM3KAP	599032	OK2BTK	599010
1842	OM3KAP	599033	OK2BYW	599009
1842	OM3KAP	599034	OK1HDU/Q	599010
1842	OM3KAP	599035	OK1DDP	599011
1843	OM3KAP	599036	OK2ABU	599006
1843	OM3KAP	599037	OK2BND/Q	599008
1843	OM3KAP	599038	OK2KFK	599009

Krátkodobý nedostatek stanic se okamžitě projeví i v grafu fialovém a červeném vítězné stanice. Pokud jste skutečně neudělali zásadní chybu, pak Váš graf by měl vytvářet přímku. Ale pojďme si demonstrovat stejný graf z počátku našeho závodění. Tedy z období někde CUC00 až CUC10.

Počet zúčastněných stanic byl přibližně stejný. O čem mluví tento nevyhlazený graf? Průměrně se zde dělalo kolem 28 spojení do minuty. Tedy jednoznačně se úroveň závodníků zvyšuje. Tímto okamžitým nárůstem se nám jakoby ztrácejí stanice. Není skutečně tolik "volných" stanic pro potenciální spojení. Přesto však nikdy nedojde (ani papírově) k saturaci, ke které dochází např. v ostatních domácích dvouhodinových závodech. Proto se závodu CUC říká závod třídy F1 mezi domácími závody. Zkrátka má nejvyšší závodní potenciál. Je nám jasné, že některým začátečníkům se tento "frmol" moc nelíbí. Ale jak říká klasik: "Učit se, učit se, učit se". Co doporučit začátečníkům? Pokud děláte za závod v průměru 20 spojení, pak na jedno spojení potřebujete 1.5 minuty. Hlídejte si tento čas a nebojte se dávat více výzvu v segmentu 3555 až 3560 KHz. Opravdu se nic neděje, pokud Vás např. 2 minuty nikdo nezavolá. Je to naprosto normální a třeba Vaším vyhledáváním ztrácíte ještě více. Ale to už si musíte ze svých grafů zjistit sami.
Další otázkou zústává, jestli nám úsek 20KHz pro závod stačí?
Pojďme uvažovat podle CUCu44. Kolem 3550 -3553 KHz je nějaké profi rušení. Zbývá nám teoretických 17 KHz. Jestliže v průměru vysílá 50 stanic, pak při rovnoměrném rozložení vychází na 1 spojení 17/50=0.34 KHz. Tedy "napáskujeme se s roztečí mezi signály kolem 350 Hz.. Ono to spíše bude více. Proč se tedy více nerozlést? Samozřejmě by to šlo. Ale CUC je stvořen k nácviku závodních spojení. Jestliže časem začátečník začne se zúčastňovat závodů typu CQ WW, pak by nebyl řádně připraven. Musíme si na to zvykat. Jak? Jsou "borci", kteří i v tomto závodě jezdí na široký SSB filtr (OK2RRR, OK1MNV a mnoho dalších...). Oni tedy současně slyší ve svém širokém filtru až 3 stanice zaráz. Mají to však tak natrénováno, že jim to vůbec nevadí. Je to skutečně otázka zvyku. Pozor však na zapnuté AVC. To by Vám mohlo "rozhoupat" přijímaný kanál a požadovanou stanici byste právě kvůli zapnutému AVC vůbec nemuseli číst. Tedy v tomto případě se doporučuje vypnout AVC a přejít na ruční řízení zesílení. Jestliže však ve svém okolí máte kolegu (např. já asi 1km vzdáleného), pak hrozí, že Vám občas "utrhne" uši. Z tohoto důvodu já např. AVC nevypínám, ale používám metodu zpož´dovaného AVC. AVC tedy zapnuto, rádio maximálně zatlumeno (vypnut předzesilovač, co největší attenuace) a zesílení nastaveno tak, že AVC začne "zabírat" až asi od 599 +10dB. Zkrátka při vyndané anténě zesílení nastaveno tak, že S metr v klidu ukazuje na 599 +10dB. Ale je to věc každého z Vás. Jestliže někdo říká, že ho full BK nesmírně rozptyluje a unavuje, pak já říkám, že daleko více mne unavují "šlupky" při vypnutém AVC. Sám též nepreferuji široký filtr. Více zatěžuje "výpočetní" systém mého mozku. Ideálem v CUCu je tedy klasický "široký" CW filtr 500Hz. Anyway, četl jsem nějaký test, kde se dotazovali skutečných borců, jaký je pro ně ideální CW filtr. Většina závodníků se shodla na tom, že ideální je "neostrý" filtr 350Hz (je to i můj názor). Ale proti gustu žádný dišputát. Co vám ještě zaručí úzký filtr? Snižuje riziko Vašeho "blbého" naladění. Ale o tom už zde byla řeč. Už si uvědomujete proč je tak důležité být QZF? Tak to je jasné už každému. Musím svým signálem se "trefit" do třeba i úzkého filtru té stanice, kterou volám. Samozřejmě existují i jiné finty, které se používají zvláště při volání stanic, na které je pile up. Zde si musíte uvědomit (a zkuste si to), že jakmile vás přesně QZF zavolají třeba tři stejně silné stanice současně, pak nemáte šanci to přečíst. To zkrátka ani teoreticky nejde. Jak z toho? Kromě ne zrovna korektní metody "dlouhého" volání, přichází zde ještě jedna možnost. Zkrátka v pile upu se snažím z QZF malinko "uhnout", abych se od těch ostatních stanic odlišoval. Už jsme si říkali o tom, jak je ucho citlivější v oblasti nižších akustických kmitočtů. Zkrátka rozeznat rozdíl kmitočtu 50 Hz v oblasti výšky zázněje 400Hz je celkem hračka. To samé však při výšce zázněje 1000 Hz moc nepomáhá. Tedy na pile up stanici se malinko rozladím tak, aby mne ta stanice slyšela v nižším zázněji než ty stanice, které volají současně. Ano někteří z Vás teď namítnou,: "A jak mám vědět jestli poslouchá CW USB a nebo CW LSB? (Kde má umístěno BFO...pod a nebo nad?). V dnešní době toto přece každý moderní TCVR umožňuje. I na FT817 přeci mám knoflík CWR (reverz). Tak odpověď nechám již na Vás. Jinými slovy, jestliže to moc na 80m pásmu nezabírá při CWLSB (standardní nastavení), pak to zkusím pomocí CWR na druhém postranním pásmu. Ale nyní se obávám, že jsem začátečníkům zamotal hlavu. Pokud uskutečníme QRP minisetkání ve Starých Splavech, zkusíme si to předvést prakticky v simulovaném minicontestu.

Omlouvám se "starým" borcům za opětovné "babské" rady. Snad bychom si příště mohli zkusit něco říci o dynamickém rozsahu přijímačů a vůbec o vlastnostech TCVR. Na neodolné rádio se skutečně špatně závodí. ě nevíte jak se projevuje totálně špatný dynamický rozsah rádia? Ale to už tady bylo. Poslechněte si jak se závodí na přímosměšující TRX Rockmite 80, bez attenuátoru. Ukázka je ze závodu CUC40. Pile upová stanice OK1IF.

Rockmite (wav 7MB)

Ale CUC je z tohoto hlediska tak nenáročný závod, že toto asi nebude náš hlavní problém. Na našem BP (beer party) vždy začátečníkům říkám: "Vždy si nejprve zatlum rádio na maximum, jak to jde". U neodolných zařízení typu NE612 na směšovači, si vždy zabuduj attenuátor. Ten attenuátor ti vůbec nezlepší dynamiku rádia, ale umožní ti provést takové opatření, že alespoň něco slyšíš. To samozřejmě platí i pro laciná rádia typu FT857, FT897, ATS3B, PFR3, a mnoho dalších. Totiž u těch velikých a strašně drahých beden platíš tvrdě za kadý dBm. Kdysi jsem si vymyslel teorii (nebude daleko od pravdy), že pokud místo FT1000 použiju laciné FT857, pak přibližně (díky intermodulační neodolnosti) udělám asi o 5 procent spojení méně. Zkrátka někdy něco nepřijmu napoprvé a musím si to nechat u laciného rádia zopakovat. Jedna poučka též říká, že jestliže máš blbou anténu, pak tě drahé rádio nespasí. Máš-li dobrý anténní systém a používáš-li BVGs ve světových závodech, pak snad ani zas tak dokonalé rádio nepotřebuješ. Ty beverages odvedou daleko více práce než K3.

Vše o CUC závodě:

Faq

Pravidla žebříčku ACP (Association of CUC Professionals) - dlouhodobá soutěž účastníků CUCu

Co je to Závodní potenciál ZP a Cimrmanovo číslo CC?

Co je to druhá liga CUCu?

Jak na CSV soubory

Nesmělá poradna pro mladé a začínající závodníky:

ARCHIV - Výsledky Cimrmanova Utajeného Contestu

CUC30 CUC31 CUC32 CUC33 CUC34 CUC35 CUC36 CUC37 CUC38 CUC39 CUC40 CUC41 CUC42 CUC43 CUC44